Rose debug info
---------------

Vybrané spisy

Archivy: 2018, 2019, 2020, 2021, všechno.

Začnou roboti v budoucnu rozumět právu?

V současné době se hodně mluví o tom, že stroje nahradí člověka nejen u výrobní linky, ale i v oblastech, které vždy byly považovány za vrcholně tvůrčí lidskou činnost. Zdá se, že je pouze otázkou času, kdy počítač začne rozumět právním textům lépe, než vystudovaní právníci, a tedy i překoná veškeré nedokonalosti jako nepřehlednost a rozporuplnost práva tvořeného lidmi, jak ho známe nyní.

V roce 1607 sir Edward Coke, hlavní soudce Anglie a Walesu, vysvětloval Jakobu I. Stuartovi, že přirozený rozum, kterým byl král zajisté obdarován, nestačí k porozumění anglickému právu. K tomu je třeba mít rozum umělý (artificial reason), který lze získat jen dlouhým studiem práva a právní praxí.

Doba osvícenství přinesla pokusy o formalizaci a axiomatizaci práva. Nejvýznamnější lze nalézt u Gottfrieda Wilhelma Leibnize, univerzálního matematického génia a právníka současně. Leibniz se snažil vyvinout právní geometrii, v níž veškeré právo bude uspořádáno do uceleného matematického systému. Tato myšlenka nyní prožívá své znovuzrození. Zdá se, že stačí popsat právní normy jako systém axiomů a teorémů pomocí umělého programovacího jazyka, a tak je zbavit logických rozporů. Ze zákonů by se staly algoritmy, a proto by byla interpretace a aplikace práva dostupná i pro robotického soudce, úředníka či právního rádce.

Druhou cestu poskytuje Ludwig Wittgenstein a jeho idea jazykové hry. Jazyku práva tedy nelze úplně porozumět na základě jeho formální a logické analýzy, nýbrž na základě toho, jak existuje v rovině pragmatické. Teorie distribuční sémantiky se osvědčila ve výpočetní lingvistice. Význam slov je definován kontexty a použitím. Roboti simuluji fungování neuronových sítí, které zpočátku nic nevědí, ale získávají znalosti na příkladech, podobně jako to dělá student práv. Možná tento robot, který má skoro neomezené možnosti přečíst si veškerou právnickou literaturu, zákony a soudní rozhodnutí, bude konečně schopen porozumět právu lépe než my?

Na rozdíl od Leibnize již skoro sto let díky Kurtu Gödelovi víme, že jakýkoliv formální axiomatický systém je neúplný. Vulgárně a polopatě lze říct, že i právo, které by se pokoušelo takovým systémem stát, by bylo buď neúplné, nebo vnitřně rozporné. Robotického soudce by algoritmy zákonů vedly k nekonečným výpočtům a nepřesvědčivému výsledku. Jeho kolega s neuronovými sítěmi by nebyl schopen vytvořit nic nového a vyřešit spor tak, jak jej nikdo předtím nevyřešil, a tedy definovat svým rozhodnutím nový kontext. Oba dva jsou tedy nepoužitelné k rozřešení tzv. hard cases, tedy případů, kdy se z práva stává skutečné umění dobra a spravedlnosti.

Lepším soudcem by možná byl Gödelův stroj. S touto myšlenkou přišel náš současník Jürgen Schmidhuber z TU Mnichov. Tento stroj je schopen modifikovat svůj systém axiomů a teorémů, když prokáže, že poskytuje lepší výsledek. Právě toto dělají živí právníci: zkoumají, zda současné právo plní svůj účel a pokud ne, řeší, jak by mohlo být změněno, aby účelu odpovídalo. Avšak na tyto otázky, co je žádoucí či nikoliv, snad budeme schopni odpovědět sami.

7 měs.  

Nejlepší kniha na světě

„Této knize bude asi rozumět jen ten, kdo už myšlenky, jež jsou v ní vyjádřeny – nebo myšlenky podobné – sám promýšlel. Svého cíle by dosáhla, kdyby tomu, kdo ji čte s porozuměním, přinesla potěšení.“

Toto je nejlepší kniha na světě!* Už ji miluji, aniž bych ji dočetl.

* Wittgenstein, L. Tractatus logico-philosophicus. Praha: Oikoymenh, 2007.

https://www.facebook.com/arkady.alexandrov/posts/10224521853222820

9 měs.  

Klaus na Národní

Všichni si utahují z Václava Klause staršího, který si dovolil pobouřit sofistikovanou společnost a strhnout na sebe veškerou pozornost záměrně provokativním nenošením roušky na veřejnosti. Abych nebyl bezdůvodně obviňován z toho, že jsem Klausovým obdivovatelem, zdůrazním, že i já sám ho považuji za osobu, která již dávno ztratila adekvátní představy o realitě, jestli vůbec kdy nějaké měla. Ale o to teď nejde: i stojící hodiny dvakrát denně ukazují správný čas. Samotná skutečnost, že zkorumpovaná vláda neschopná krizového řízení posílá policii na Národní třídu ve svátek svobody a demokracie, aby prosazovala opatření, která byla zrušena soudem jako nezákonná, samo o sobě dost vypovídá o stavu současné české společnosti — po třiceti letech od revoluce. Tady z mého pohledu také nejde o to, zda jsou roušky efektivní z epidemiologického hlediska či nikoliv. (Pozoruji, jak řada odborníků považuje riziko nákazy za zanedbatelné během akcí BLM, protestů v Bělorusku nebo oslav vítězství demokratického kandidáta v amerických volbách. Takže když se správní lidé se shromažďují kvůli správným věcem, vir zjevně oslabuje a neútočí). Jde mně o dodržování zásad právního státu. Když vláda není schopná během sedmi měsíců odůvodnit svá opatření tak, aby obstála před soudem, když si vláda z celého národa dělá legraci tím, že svá vlastní opatření obden ruší a nahrazuje naprosto totožnými tak, aby sebrala odpůrcům možnost jejich přezkumu ve správním soudnictví, tak porušení tohoto opatření je svého druhu občanskou povinností a projevem respektu vůči svobodě a právu v této zemi, tedy vlastně ideálům 17. listopadu 89. To vše by platilo, i kdyby si Klaus nic z toho doopravdy nemyslel.

https://www.facebook.com/arkady.alexandrov/posts/10224179199056680

10 měs.  

Co vlastně řekl papež?

I kdy by papež řekl něco, co se nějakému kardinálovi nelíbí, každý má právo na svůj názor, dokud se oba drží magisteria církve. Spousta kardinálů a biskupů nejrůznější výroky Františka otevřené kritizuje a on je s repektem poslouchá. Nikdo není neomylný, ani František,* ani Duka, ani Halík. Toto není totalitní sekta nebo komunistická strana, v Katolické církví existují různé názory a proudy. Církev tady není od toho, aby se někomu líbila či nelíbila, nebo pořádala soutěže popularity. Není od toho, aby vytvářela jednotvárnou společnost, kde všechny mají stejný názor. A to paradoxně spoustě lidí vadí, kteří nejsou katolíci, nechodí do kostela, ale furt vzkazují církví co má vyznávat a jak se má stavět ke společenským problémům. Když se jim něco zrovna nelíbí, tvrdí, že je to středověk, o němž houby vědí. Volají po tom, aby se církev nevměšovala do politiky, úplně stejně jak to dělali komunisté a nacisté. Ale pokud si ceníme otevřené, demokratické a pluralitní společnosti, máme se učit tolerovat odlišné názory, i když s nimi nesouhlasíme.

* Přesně řečeno František je neomylný, ale pouze ex catedra, avšak ne proto, že se jeho názory někomu líbí a dostávají hodně lajků, nýbrž z podstaty jeho úřadu.

https://www.facebook.com/arkady.alexandrov/posts/10223927254358220

11 měs.  
2020  

Tragédie a statistika

Poslední číslo NYT vyšlo se seznamem obětí nového viru na první stránce pod titulkem, že toto není pouhá statistika, to jsme my.

Všimli jste si, že naši levicoví přátelé označují jako vraha (přesně tak, nic víc, nic míň) každého, kdo nedodržuje karanténu nebo pouze si dovoluje vyjadřovat pochybnosti ohledně účelnosti těchto opatření maje starost o ekonomiku / zásahy do ústavně zaručených práv / nepřiměřené porušování zásad právního státu / budování digitálního koncentráku (nehodící se škrtněte)? Přitom ti samí lidé vášnivě obhajují názor, že potrat v pokročilém stadiu těhotenství není žádnou vraždou, ale jakýmsi „právem rozhodovat o svém těle“.

Z 5,5 milionů nakažených novým virem na celém světě zemřelo cca. 6 %, převážně ve věku 75+ let. Je to velice smutné číslo. Avšak u 17 miliónů potracených dětí činí od začátku letošního roku úmrtnost 100 %. NYT nikdy nebude mít na přední straně seznam jejich jmen nebo aspoň pořadových čísel. Ve státě New York lze zabít dítě minutu před jeho přirozeným narozením, plně vyvinuté a životaschopné. Tento extrémně nelidský zákon podporovala i Hillary, která prohlásila, že je to největší úspěch v boji za lidská práva ve světových dějinách. Takže přestaňme si lhát, že prý tato pandemie ukázala vysokou hodnotu lidského života v západních zemích. Přesný opak je pravdou.

https://www.facebook.com/arkady.alexandrov/posts/10222583878734669

2020  

Opět maturita

Dnes jsem měl noční můru, že byl stanoven novy standard maturitních zkoušek a každý dospělý, kdo srovnatelnou zkoušku nesložil, musí to udělat písemně do konce června. Vytáhl jsem zadání napsat v němčině dvacetistránkový lingvisticko-historický rozbor jakéhokoliv díla Goetheho podle své volby. To byla tedy fuška.

https://www.facebook.com/arkady.alexandrov/posts/10222448725075912

2020  

Lingvistické nástroje pro legislativce

Kodifikační práce předminulého století zformovaly podstatné rysy hlavních odvětví kontinentálního práva na systematických a racionálních základech, z nichž do velké míry těžíme dodnes. Avšak moderní normotvorba musí kromě toho vycházet z demokratických principů a také z nutnosti přizpůsobovat platné právo potřebám rychle se vyvíjející společnosti a nepředvídatelným změnám spojeným s technickým, hospodářským a sociálním pokrokem. Zvyšuje se úloha státu a posiluje harmonizační vliv komunitárního a mezinárodního práva, což vede k nárůstu právní regulace obecně ve všech odvětvích, z nichž celá řada vzniká teprve v současnosti. Do společenské debaty o podobě a budoucnosti práva se zapojují další odborníci, politici i široká veřejnost a jejich představy právo také ovlivňují. Všichni požadují, aby právo bylo dostupným, srozumitelným, přehledným, bezrozporným, stabilním, přesným atd. Tyto představy jsou v některých ohledech rozporuplné, v něčem naivní nebo dokonce utopické, avšak jsou součástí prostředí, v němž je moderní právo tvořeno, interpretováno a aplikováno.

Právní norma jako všeobecně závazné pravidlo chování může plnit svou funkci pouze za předpokladu, že je správně komunikována, tedy že adresát normy jí rozumí a je schopen ji aplikovat na svou konkrétní situaci. Pokud jde o normativní akt, je nutné zajistit, aby zákonodárce formuloval svou vůli tak, aby mohla být správně přečtena adresáty. Právní jazyk tak musí plnit dvě úlohy současně: je to nepochybně jeden z mnoha odborných jazyků, který popisuje složitou realitu a kterému může plně rozumět pouze člověk vybavený příslušnými odbornými znalostmi, ale zároveň je to prostředek komunikace právních norem veřejnosti, kterému by měl rozumět každý. Proto není s jazykem právních předpisů snad nikdo spokojen, avšak nemůžeme jej nahradit ani „lidským“ jazykem, který je v určitých ohledech měně srozumitelný a působí interpretační potíže, ani něčím umělým, čemu bychom se všichni museli učit na základních školách jako např. matematice nebo programování. V důsledku přirozeného vývoje práva a společnosti bude i jazyk právních předpisů vždy nedokonalým, nicméně celou řadu jeho nedostatků lze průběžně vyhledávat a odstraňovat tak, aby se pokud je to reálně možné zvyšovala konzistentnost a srozumitelnost právních předpisů.

Nástup informačních technologií do právního odvětví je nevyhnutelný. Problém nastává v okamžiku, kdy zkoušíme definovat, k čemu vlastně technologie potřebujeme a jaký očekáváme výstup. Za poslední desetiletí vznikly databáze právních informací a postupně byly zdokonaleny i vyhledávací nástroje. Výrazné úspěchy byly dosaženy v oblasti vytváření expertních systémů, strojového učení, klasifikace, predikcí výsledků, extrakce dat atd. Avšak samotné těžiště právnické profese, tedy psaní textů, je téměř neautomatizováno, ponecháme-li stranou vývoj obecných nástrojů na práci s textem.

Na legislativce jsou v dnešní době kladeny nesmírně vysoké nároky: musí respektovat vůli a záměr zákonodárce, musí být pružný a efektivní, musí zohlednit, jak nová norma zapadá do právního řádu jako celku, zda je v souladu s ústavním pořádkem, mezinárodními závazky a evropským právem, a také dbát o to, aby byla jasně formulována a aby byla snadno interpretovatelná. Zdá se, že splnění všech těchto úkolů je nad lidské síly. Při tvorbě právních předpisů nelze vycházet z předem připravené šablony nebo vzoru, jedná se o vrcholně odbornou tvůrčí činnost, která kromě ovládání legislativní techniky vyžaduje nejen znalosti a zkušenosti v příslušném právním oboru, ale také schopnost orientovat se ve velkém množství vazeb uvnitř právního řádu a mít o něm ucelenou představu. Právě tady by na pomoc legislativcům mohly přijít počítačové nástroje, které by mohly výrazně zvýšit kvalitu jejich nesnadné práce.

https://www.facebook.com/arkady.alexandrov/posts/10222399980417326

2020  
2020  

Jak naplánovat útěk

V této zemi nikdo nikdy nedodržuje žádné zákony, ale jak nekompetentní vláda vydá nejblbější nařízení, tak celý národ poslechne a všechny vypadají jako pitomce. Já rád dodržuji pravidla, ale toto je naprosto nesmyslné ba naopak škodlivé. Je to skutečné utrpění pro každého, kdo má IQ > 100. Teď přemýšlím, co budu dělat, kdyby mne chtěl chytit nějaký policista. Zdá se, že mají pokyn nepřibližovat se k osobám, které vykazují známky onemocnění. Napadlo mne, že bych proste na ně zakašlal. To je opravdu šílené období (snad brzo pomine): nemůžu dodržovat zákon, protože je pitomý a musím si plánovat lhaní a útěk před policií, protože nechci mít zahalenou tvář.

https://www.facebook.com/arkady.alexandrov/posts/10221818624963803

2020  
Dříve Ctrl + ↓